Po dlouhé cestě pouští jsme konečně dorazili do menšího, ale v minulosti bohatého městečka Lüderitz. Lüderitz bylo bohaté město kvůli diamantům, které se zde našly. Nejdříve je nacházeli jen tak na zemi, poté je hledali i pod zemí a stále je zde uzavřená část, kde se můžou nacházet, velká jako Holandsko. Město jsme si prošli, šli jsme kolem domu tehdy nejbohatšího Němce, na výhled a k majáku na útesu.
Ráno jsme se vydali k opuštěnému městu Kolmanskop, přezdívanému jako město duchů.
Zde jsme absolvovali prohlídku s průvodcem a podívali se do řeznictví, pekárny, ledárny a mnoho dalších domů. Poté jsme si město mohli projít sami.
Tyto domy sloužily jako ubytování pro „lovce“ diamantů. Díky diamantům také bylo toto město velmi dopředu, s rentgenem, bazénem a elektřinou.
Jako způsoby pašování se používaly holubi, upravená špička boty nebo kuše. Rentgen se také používal spíš na kontroly.
V domech byl větrem navátý písek, nějaké jen jako rozpadlé kusy a v nějakých byste nevěřili, že jste v domě, který se po sta letech vyhrabal z písku.
Po diamantovém městě jsme si objeli poloostrov, na kterém byla trasa s vyhlídkami na moře a pozorovali tříštící se vlny, tučňáky (ano, čtete správně, v Africe žijí tučnáci), plaměňáky a lachtany.
Poté jsme se jeli vykoupat v neuvěřitelně ledovém Atlantiku a podívat se na další a nejspíš poslední vrak. A zítra nás čeká největší atrakce Namibie; největší duny na světě v Sossusvlei.