Spitzkoppe jsou různé skalní útvary táhnoucí se mezi velmi nehostinnou krajinou-rozlehlými písečnými pláněmi s uschlými stromečky a křovisky. Nejdříve jsme váhali, jestli na toto místo jet nebo ne, ale jeli jsme a určitě to nebyla chyba.
Už cestou jsme viděli perličky a sem tam nějakou opici nebo kozu, krávy pasoucí se u dálnice nebo koně. Cestu také lemovali uschlé stromy, někde i kaktusy a po chvíli i spousta malých i velkých termitišť. Nejhezčí zvíře, které jsme během cesty viděli, byl oryx neboli přímorožec. Cca po hodině a půl cesty po asfaltu jsme odbočili na štěrkovku a jeli tak půl hodiny s přestávkami na fotky do kempu, který je podle recenzí hodně jedinečný a tak jsme se rozhodli zde přenocovat. Ukázalo se totiž, že tato oblast je cosi jako národní park a kemp v jednom. Cesty mezi jednotlivými kempovacími místy tvořily zároveň vyhlídkovou (auto-) trasu kolem skal.
Kemp byl moc krásný, obrovský s kempovacími místy u skal alespoň sto m od sebe. Poté jsme ho objeli, prozkoumali jsme okolí, např. Bridge, takový skalní most nebo různé skalky, jednu větší s velkým výhledem a spoustou damanů, takových syslů nebo kapských veverek, podobným surikatám. Ty tady také žijí, ale zatím jsme žádnou neviděli. Potom jsme sbírali dřevo a stavěli stany, grilovali jsme a hřáli jsme se u ohně. Ještě chvilku jsme ještě pozorovali hvězdy a mléčnou dráhu ale po chvíli jsme šli už spát.
Ráno jsme pozorovali východ slunce, nasnídali jsme se a jeli jsme prozkoumat zbytek kempu. Vylezli jsme na další velký kopec a už jeli k Sánům.
