Po zážitcích s gepardy jsme se ubytovali v krásném kempu Hoada, kde je jen 6 kempovacích míst rozházených mezi velké balvany. Každé místo má do skály zabudovaný vlastní záchod a venkovní sprchu s teplou vodou (náš starý známý donkey) a celkově to bylo moc hezké a romantické.
Ráno jsme vyrazili přes hory a cestou jsme si zajeli na výhled ke Grootenberg lodži (luxusní ubytování na vrcholu jedné stolové hory). Vyhledy okolo cesty byly parádní, všude okolo nás stolové hory, ale cesta sama dost příšerná, i pohon na vsechny 4 kola si přišel na své. Petr je statečný řidič, cesta na výhled byla více než strmá a museli jsme prý zapnout jakési L4.
Přes hory jsme dojeli do Palmwegu, kde jsme nutně museli natankovat. Těsně před vjezdem nás zastavila veterinární kontrola, do oblasti Palmwegu není možné vynášet čerstvé maso. Takže já a náš steak z antilopy určený k večeři jsme vystoupily a čekaly ve 35 stupních na polopoušti před Palmwegem, než Petr s holkama dojede 50 metrů za bránu natankovat… Bylo to docela legrační, později jsme to nazvali venčení antilopy…
Po stále horších cestách jsme dojeli do oblasti Twyfelfontein a vydali se na křovácké skalní malby, kterých je tu spoustu. Měli jsme fajn průvodce Briana, který mluvil dobře anglicky a celkově to bylo zajímavé. Na malbách jsou zachycená hlavně zvířata, ale některé malby jsou mapy s nákresem napajedel, jiné učebnice zvířecích stop nebo zaznamenávají obřady.
Teď jsme v obyčejném, spíš horším kempu, bohužel i s hlučnou partou Italů, se kterými se již od Etoshy pořád potkáváme. A jak mám Italy ráda, tak tyhle se nepovedly. Jinak přes den je fakt velké horko, v noci se ochladí, ale už není tak hrozná zima. Zítra se tu ještě porozhlédneme a pak vyrazíme směr Atlantik – Pobřeží koster.
