Naše výprava začala být dobrodružná, když jsme zjistili, že letadlo má hodinu zpoždění. Trochu jsme čekali, že během letu zpoždění vyrovnáme, ale opak byl pravdou. Teď už jsme byli všichni trochu vynervovaní, jelikož z pohodových dvou a půl hodiny jsme na přestup měli jen hodinu. Když jsme ještě další půl hodinu strávili při čekání na schody z letadla a jízdou v autobuse přes obrovitánské katarské letiště rychlostí cca 1km/h tak už nás horko a krása tohoto města přestala zajímat. Letiště jsme v rekordním čase přeběhli, přičemž jsme málem ztratili pasy a na ¨last call¨ jsme jako poslední dostali do letadla. Letiště v Namibii vypadalo jako dálnice uprostřed písku a uschlých keřů.
Po příletu jsme vyřídili věci jako SIM karty, peníze a jeli do půjčovny aut. Už za zatáčkou jsme viděli prasata a perličky (zdejší koroptve), sem tam nějaká koza nebo opice. Po chvíli jsme viděli i pštrosa. Poté jsme dojeli do půjčovny a tak tři hodiny jsme zde strávili přebíráním naší Toyoty Hilux a veškerého příslušenství od heveru po gril. Potom jsme jeli nakoupit a do kempu na farmu Elisenheim, kde jsme spali. V noci se hodně ochladilo, teploměr v noci naměřil tři stupně; přes den je tak 20-25, ale obloha bez mráčků.
