Ella

Snídani jsme si dneska dali na hlavní třídě v restauraci Dream Cafe. Já jsem ochutnal srílanské kafe, které v průvodci spíše hanili. Roste jim totiž na zahradě a praží si jej sami, takže kvalita je různorodá. Zalévání ho jako turka a naservírovali mi ho ve french-pressu. A nebylo tak špatné…

Pak jsme si chytli autobus a jeli k vodopádům Rawana Ella. Viděli jsme je už předevčírem z dálky z Little Adam’s Peak a vypadaly mohutně – je to kaskáda vodopádů vysoká 90 metrů.

Tady byla ale vidět jen část na skále a ve spodní části se dalo jít k asi 7 metrovému stupni. Už to vypadalo na docela propadák, ale holky si chtěly namočit nohy… a za chvilku už jsme se tam koupali celí.

Strhli jsme lavinu a do vody se odvažovali i domorodci, kteří tam jinak stáli sotva po kolena. Někteří se mě pořád ptali, jestli tam stačím. Bylo srandovní, když se mě dospělý chlap držel za ruku aby přešel tůň. A koukali na holky, které si tam vesele plavaly.

Odpoledne jsme šli na vycházku k Nine Arches Bridge, aneb atrakce se dá udělat z kde čeho. Most je to pěkný, kamenný, postavený Brity roku 1921. A zrovna jel vlak! To se tady stane jen 5x v jednom směru a 5x v protisměru za den.

Všude byla spousta turistů i domorodců, občerstvení a čekající tuktukáři – jsou to podnikavci.

Chvilku jsme tam blbli na kolejích a pak se vydali druhou cestou zpět. Narazili jsme na Ashanka Cafe, kde milý podnikavec vybudoval vyhlídkové místo a nabízel nám občerstvení. A tak jsme se rozhodli počkat ještě na jeden vlak. Čekám na fotku na vlak – a hádejte, co jsem vyfotil?