Poté co jsme si všichni po obědě schrupli, jsme se šli projít do Negomba. Nutno říci, že holkám se nechtělo a celou cestu je to nebavilo a jen se ptaly, kdy už půjdeme zpět k moři. Vůbec se jim to tady nelíbilo, protože to bylo ošklivé a všude odpadky.
Nejdřív jsme si dali oběd v restauraci Sea Joy. Co byste si dali vy? Na koruny vydělte ceny sedmi.
Pak jsme šli po hlavní silnici, po pláži (děti tu hrály národní sport kriket) a kousek podle holandského kanálu. Cestou nás oslovovali hlavně tuktukáři. „Odkud jste? Jak dlouho Srí Lanka? Chcete odvézt na rybí trh?“
A pak už holky vyhrály a vrátili jsme se tuktukem domů. Já jsem ještě chtěl vědět, jak vypadá dětské hřiště, které jsem viděl na mapě. Protože ale už holky nechtěly jít, domlouval jsem se s řidičem, že nás tam vezme. Mapě ale nerozuměl a odvezl nás do místního parku, který vypadal (zvenčí) jako Disney Land s herními prvky Tomovy parky. Tak je to tu často – mají jasnou představu, co je pro turisty nejlepší 🙂
Večer šly holky nadšeně opět do moře. Byli jsme jediní, kdo se koupal. Chodilo tu ale dost mladých srílanských párů projít se podél moře. Je tu dost teplo, kolem 30°, neprší, ale jsou šedivé mraky a vlhko.
Ahoj, vidím, že nestrádáte, omeleta Elišky vypadá dobře. Taky bych se radši cachtala v moři, ta hlavní třída moc lákavě nevypadá. Asi tuktukar věděl, proč vás nevzal na to hřiště ?. Tak ať jsou další místa pobytu hezčí. M.