V tomto článku uvádíme pár rad, postřehů a zkušeností, které jsme se dočetli a přišly nám užitečné. Anebo jsme na ně přišli cestou. Pokud se chystáte cestovat podobně jako my, třeba se vám budou hodit.
Počasí
Do Vietnamu jsme vyrazili v červenci (protože školní prázdniny). Z obavy před monzuny jsme plán směřovali spíše na střední Vietnam, na serveru jsme byli jen chvilku, na jihu (pod Saigonem) vůbec. Více nám nakonec pršelo jen jedno odpoledne a noc v horách na severu a jednu noc a kus dopoledne v Trang An. Pár dalších přeháněk a bouřek sice bylo, ale byly krátké a vzhledem k vedru to bylo spíše vítané ochlazení. Horko bylo značné, snad celou dobu nad 30 stupňů. Aplikace Yr.No, která jinde dobře funguje nám ve Vietnamu selhala, v zásadě pořád předpovídala mohutné deště, které se nekonaly.
Hygiena a čistota
Pokud si za cíl cesty zvolíte Vietnam, volíte Asii a s tím je třeba počítat. Ve vlaku i autobuse dostanete deku a polštářek, buďte si ale jistí, že obojí před vámi posloužilo mnoha dalším lidem. Pokud vám to vadí, doporučuji přibalit vlastní lehkou fleesovou deku (popř. polštář), vzhledem k silné klimatizaci se vám bude deka hodit. Stejně tak se hodí lehká mikina, venku ji nevyužijte, ale klimatizovaných prostorách ano. Klimatizace je často nastavená na 18st a venku je 35…
Odpadky jsou všude a je jich hodně. Veřejné toalety jsou použitelné, ale je lepší se moc nerozhlížet. Ve městě uvidíte občas potkany a velké šváby.
Prakticky všude si lze nechat vyprat, ceny se pohybují od 20 do 40 Kč za kg. Nesvěřovat ale nic, na čem vám záleží, jednou jsme prádlo dostali trochu obarvené. Jde jim to poměrně rychle, takže nechat si často prát je dobrá alternativa k velkému batohu. Navíc tričko si člověk koupí za 70 Kč na každém rohu.
Stravování
Není ve Vietnamu problém, jídlo je všude. Otázka je, jak stateční budete. My jsme, až na výjimky, nejedli v tom úplně největším streetfood (vahadla, pojízdné restaurace, stánky), kde se nádobí myje ve škopku na ulici nebo na trhu. Jedli jsme v menších podnicích, někdy místňáckých, někdy více turistických, jak to vyšlo.
Vodu jsme pili balenou, ale jinak jsme nic moc neřešili. V pití jsme běžné měli led (obvykle je vyráběný průmyslově), pili jsme freshe z ovoce, jedli i saláty a syrovou zeleninu. Jedli jsme i maso, což mi vzhledem k horku a způsobu skladování potravin přijde nejrizikovější. Střevní problémy měl jen 1 člen výpravy a to na luxusní lodi v Ha Long Bay…
Jídlo bylo někdy výborné, někdy nás moc nenadchlo, často jsme postrádali slánku. Dobré jsou obložené bagety (bahn mi). Užívali jsme si čerstvé kokosy na pití i vyjídání dužiny, šťávu z cukrové třtiny, freshe z ovoce a ledové i teplé kafe na milion způsobů. A moc jsme do oblíbili sušené mango.
Ceny za jídlo se hrozně liší podle toho, zda jíte na ulici nebo v restauraci a v jak moc turistické oblasti jste. Napr. čerstvý kokos stojí na trhu 10, u stánku ve městě 15, na pláži 30 a v zábavním parku 60 Kč…Ve 4 lidech jsme za oběd/večeři ve smyslu jídlo+pití+kávu platili v rozmezí 400 až 900 Kč. Nejčastěji to ale bylo okolo 500 Kč.
Největší problém byly snídaně, Vietnamci snídají nejčastěji Pho nebo prostě běžné jídlo a to nám moc nešlo. Evropské snídaně se mimo velká turistická centra nenabízí. Pokud nešly domluvit snídaně u domácích (obvykle vajíčka nebo banana pancake), řešili jsme to buď obleženou bagetou nebo sušenkama ze supermarketu. Nikdy jsme neměli problém takhle přinesenou konzumovat v nějaké místní kavárně (která jídlo obvykle nenabízí).
Ubytování
Spali jsme v levnějších hotelech, hostelech a homestay, vše jsme rezervovali přes booking.com, vždy cca 1 den dopředu (jen první ubytování v Hanoji jsme rezervovali déle dopředu, ale nebylo to myslím nutné). Ubytování je všude dost, dalo by se jet i „na blind“. Někdy bylo ubytování celkem čisté, někdy ani moc ne. Celkově platí, že pokud vám záleží na čistotě a kvalitě vybavení, nejezděte do Asie 😅 Často jsme na pokoji měly ještěrky nebo nějaký hmyz (mravence, různé brouky). Žádní savci s námi pokoj naštěstí nesdíleli.
Domácí, popř. recepční byli velmi milí a pomohli nám spoustu věcí zařídit. Například zájezd, autobus nebo odvoz na vlak – zpravidla jsme pak platili jim spolu s ubytováním a oni už si to vyřídili s řidičem apod.
Teplá voda obvyklá nebyla, spíše tekla taková vlažná, což v tom horku tolik nevadilo. Řešení koupelny a odtékání odpadu je kapitola sama pro sebe, obvykle při sprchování zamokříte úplně vše, včetně toaletního papíru. Klimatizace nám fungovala všude. Měli jsme vždy 4lůžkovy pokoj (2 dvojpostele) a všude byly na postelích takové ty velké pokrývky pro dva. Nejdražší pokoj nás stál 1200 Kč na noc včetně snídaně (Hanoj), nejlevnější 300 (neturistické Dong Ha) . Nejčastěji jsme platili za noc tak 500 až 600 Kč.
Mobily a zásuvky
Informační weby uvádí, že se ve Vietnamu používají i zásuvky typu A nebo G (viz např. http://www.zasuvky.eu/zasuvky/vietnam), nicméně my jsme se setkali jedině s univerzálními zásuvkami, kam šly i naše evropské dvoj- i tříkolíkové zástrčky. Žádnou redukci jsme nepotřebovali. Zato se nám hodil rozbočovač – „rozdvojka“ – vozíme vždy „kostku„.
Na letišti jsme si za 350 Kč koupili 30denní turistickou SIM kartu Viettel, s kterou jsme měli 100 minut volání po Vietnamu a 3 GB dat denně.
Domluva a doprava
Anglicky mluví spíše málo lidí, často anglicky neumí ani domácí na homestay, několikrát se nám stalo, že jediný, kdo anglicky alespoň trošku mluvil, bylo pubertální dítko domácích, které rodičům překládalo. V restauraci si prostě ukážete na jídelní lístek (ten bývá vietnamsko anglický) nebo na obrázek. Nebo si objednáte pho bo, protože to jako jediné umíte říci vietnamsky 😁 V dopravních prostředcích anglicky neuměl nikdo. Ceny jsme si zpravidla ukazovali na kalkulačce nebo prsty. Vietnamci s oblibou používají Google Překladač a ukazovali nám anglický překlad. Ale nějak se domluvíte vždy, v nejhorším přijde na řadu pantomima.
Kromě ponorky jsme využili snad všechny existující dopravní prostředky: kolo, skútr, motorku, auto, městskou dopravu, autobus, loď, kajak, vlak, vnitrostátní let… Vše bylo v pohodě, nejrozšířenější na delší cestu jsou autobusy, často ve sleeping úpravě. Do autobusů se zouvá a bacha, řidič je ředitel autobusu, často vám direktivně určí místo, kde budete sedět. Sleeping busy nejsou jen pro turisty, většinou jsme tam byli jediní cizinci. Pozor, lístky na vlak, zejména noční přejezdy, je třeba kupovat s předstihem, stalo se nám, že bylo již třeba 3 dny dopředu vyprodáno.
Před cestou do Vietnamu jsem nikdy neseděla na motorce ani na skútru. Tady jsem se obojí naučila řídit a vést spolujezdce. Zejména skútru není třeba se bát, i přes to, že doprava vypadá šíleně, je všechno tak nějak plynulé a celkem ohleduplné. Hodně se troubí, ale ve Vietnamu troubení znamená „bacha, předjíždím“, nikoliv „uhni, debile“, jako v ČR.
Doprava je na místní poměry celkem drahá, lístek na bus na větší vzdálenosti 250 Kč pro jednoho, spací vlak (2. třída) byl ještě o něco dražší. Půjčení motorky nás stálo (1 den 1 motorka) 100 až 200 Kč+benzín, motorka s řidičem (v horách) 600 na den. V horách ale doporučuju, místní kluci nás vzali na místa, kam bychom sami ani netrefili, ani nevyjeli. Ve městě je skvělý a celkem levný Grab (místní Uber). Hromadná doprava po městě je levná. Naopak auto s řidičem celkem drahé. Do NP Cuc Phuong, kam žádná jiná doprava nejede, nás auto stálo 600 Kč, cesta trvala hodinu.
Cestování trochu znepříjemňuje fakt, že Vietnamci mají úplně jinou komfortní zónu než Evropani. Takže si vám sednou téměř na klín a při tom si v klidu dají na reprák videohovor, který ve vaší těsné blízkosti vyřizují.
Každopádně, Vietnam je krásný, zajímavý, bezpečný a lidé se vám budou snažit pomoci. Takže se určitě nemusíte ničeho bát a můžete vyrazit.