Nočním vlakem (čisto, pohoda, klid) jsme se přesunuli do národního parku Phung Nha, takový vietnamský Moravský kras. Je tady největší jeskyně na světě (tu neuvidíme, expedice se rezervují několik let dopředu) a asi 30 dalších jeskyní, krásná řeka a hory.
Díky rannímu vlaku jsme se ubytovali brzy a chtěli jsme i brzy vyrazit k jeskyním. Jenže ve Vietnamu nic nejde úplně rychle. Nejprve jsme čekali na snídani, pak jsme čekali, než nám pan majitel (izolepou 😂😂) opraví skútr, prostě nakonec vyrážíme v 9. Opět máme 2 skútry, k Paradise Cave je to asi 20km. V provozu řídím já a Petr, na vedlejších cestách holky. Cestou předjíždíme několik úzkých mostů přes řeku a holky to bravurně zvládnou.
V Paradise Cave jsme bohužel chytli ranní turistickou špičku, nicméně i tak jsme si to užili. Jeskyně je obrovská a krásná, se spoustou krasových jevů. Je možné v ní chodit po chodnících bez průvodce. A je v ní krásně chladno 😅 Jak jsme se přesunuli víc na jih, tak je tedy neuvěřitelné horko. Cestou zpět jsme si u velmi rodinného podniku (paní zjevně vařila u sebe v kuchyni) dali oběd a pozorovali krávy na silnici. Odpoledne jsme ještě stihli hezkou jeskyni Phuong Nha, která se, až na malý kousek pěšky, absolvuje na lodičce.
Zdejší jeskyně jsou hojně navštěvované i Vietnamci a my s úžasem pozorujeme, jak se všude a vždy fotí. Sami, ve dvojicích, skupinově, prostě úplně neustále se někde někdo fotí, pózuje nebo natáčí. Rádi by se fotili i s námi, ale to jim u holek neprošlo 😅
Při cestě zpátky jsme pozorovali život podél řeky a Petr s Klárkou se ještě večer dojeli na motorce vykoupat v řece.
