V sobotu jsme vyrazili na průzkum západní části ostrova. Každou chvilku je u silnice odbočka na „miradouro“, což znamená výhled. Někdy je to jen odstavný pruh, jindy zajížďka k piknikovacímu místu a vyhlídkové věži. A vždycky parádní výhledy!
Nakonec jsme ale zaparkovali a vyrazili i pěšky. Šli jsme bujnou vegetací (je vidět, jak je tady vlhko a teplo) úzkým údolím dozadu a nahoru, až se před námi objevil úžasný vodopád. A to se ví, že jsme se také vykoupali.
Oběd jsme si dali ve městečku Nordeste, které mělo pěkný most a roztomilé městské centrum. Připomínky portugalského koloniálního vlivu.
Kdybyste plavali z kontinentální Evropy sem, bude vás před nárazem do Azorů varovat maják Farol do Arnel. A k tomu my jsme sešli hrozně příkrou cestou (dalo by se i sjet, ale nebyl jsem si vůbec jist, jestli by naše auto dokázalo vyjet nahoru).
A když už jsme byli u majáku, rozhodli jsme se sejít až úplně dolů, kde byl kdysi v 16. století vybudován přístav, a teď tam bylo bezva místo ke koupání. Atlantik vůbec není tak studený a nevlídný, jak jsme se obávali – naopak, příjemné koupání.
