Saigon až nakonec

V sedm hodin ráno nás vlak vyklopil na nádraží v Ho Či Minově městě (dříve Saigonu). Kupé jsme sdíleli s vietnamskou rodinkou s dvěma malými dětmi, která v okamžiku našeho nástupu už spala, a to i na našich lehátkách. Průvodčí to srovnala, ale už jsme měli poněkud rozestláno 🙄.

Pokračovat ve čtení „Saigon až nakonec“

Nha Trang, odpočinkový den

Po náročné noci v nepohodlném autobuse a dni na tobogánech jsme se rozhodli si další den odpočinout.

Většinu dne jsme strávili na městské pláži v Nha Trangu. Tahle „plážička“ je dlouhá asi 5 km, písečná a lemovaná palmami. Holky si pověsily hamaky na palmy, půjčili jsme si na blbnutí paddleboard, užívali si moře a nikam nespěchali. Večer jsme se byli projít podél pláže a pozorovali cvrkot. Minuli jsme jednu barbeque, kde pekli krokodýla. Nha Trang se nám líbí víc než předchozí Da Nang, ačkoliv jsou si obě města dost podobná. Tady je to ale celé přívětivější. Jen je tady extrémně hodně Rusů, běžně dostáváme jídelní lístek v ruštině a večer na pláži vyhrávala Katjúša. 🙈

Pokračovat ve čtení „Nha Trang, odpočinkový den“

Da Nang

Město DaNang je prý nejrychleji rostoucí město ve Vietnamu a já vám pokusím popsat, jak působilo na nás. Představte si krásně modré moře ve velké zátoce, široký pruh písečné pláže, kterou lemují kokosové palmy a za tím…Za tím výškové budovy v různém stupni rozestavěnosti/vybydlenosti, mezi nimi asijský bordel a četné proluky, v nichž je ještě větší asijský bordel. Mezi domy široké silnice plné aut a motorek… No, moc nás DaNang nezaujal. Ale holky si pověsily hamaky na palmy, koukali jsme na moře a trochu i odpočívali.

Pokračovat ve čtení „Da Nang“

Čamské chrámy My Son, aneb další výlet na motorkách

My s Petrem jsme chtěli vidět zbytky Čamských chrámů (nejznámější ukázka čamské architektury je Ankor Vat v Kambodže) a holky chtěly jet na motorkách. Naštěstí to šlo krásně spojit a tak jsme absolvovali náš zatím nejdelší motorkářský trip, za den jsme najeli okolo 90 km. Cestou jsme kromě tradičního šíleného provozu mohli sledovat i budovatelské plakáty.

Pokračovat ve čtení „Čamské chrámy My Son, aneb další výlet na motorkách“

Hoi An

Včerejší večer a dnešní den jsme strávili v městečku Hoi An. Má svoji starou část, která je z části uzavřena pro auta a motorky a tak se tu dá krásně prodírat davy lidí. Protéká tu řeka, po které plují loďky s lampióny a lidé tu pouští malá plovoucí světýlka. Všude svítí mnoho světel a lampiony zdobí i ulice a domy. Krom pouličního života, obchodů a chrámů jsme tady objevili také pěknou tržnici. Z pamětihodností stojí za návštěvu staré domy (obvykle kolem 300 let), které jsou soukromé, ale za drobný peníz přístupné. Na ulici je stále co objevovat a ochutnávat – zkusili jsme třeba kouřící zmrzlinu, pití z ovoce „kumquat“ (prý nějaký citrus), rambutan, knedlíčky „white flower“ a řadu dalších. Nezkusili jsme oproti tomu maso z tržnice ani žábu na špejli.

Pokračovat ve čtení „Hoi An“

Hue

Do guesthouse Minh Tâm jsme se „grábli“ (= objednali auto přes aplikaci Grab) za 30 Kč. Poprvé byl v koupelně sprchový kout, jinak bývá sprcha jen volně v prostoru. Odtok z něj ale stejně vedl ke kanálku v podlaze. Většinou se tady před vstupem do budovy zouvá – ostatně k pokojům se chodí přes obývák majitelů.

Včerejší zbytek odpoledne a večera jsme věnovali procházce uličkami. Hue je po válce s Američany nově postavené, uličky jsou širší a nemají úplně ten bazarový charakter. Navíc sem jezdí hodně západních turistů, takže všude zní duc-duc hudba, blikají neony, servíruje se alkohol a co chvíli mi někdo z motorky nabízel marihuanu nebo holky.

Pokračovat ve čtení „Hue“

Jeskyně

Nočním vlakem (čisto, pohoda, klid) jsme se přesunuli do národního parku Phung Nha, takový vietnamský Moravský kras. Je tady největší jeskyně na světě (tu neuvidíme, expedice se rezervují několik let dopředu) a asi 30 dalších jeskyní, krásná řeka a hory.

Pokračovat ve čtení „Jeskyně“